Alžběta Filipová j.h.

Z města proslaveného perníkem jsem doputovala až do Brna a to do JAMy lvové, kde jsem chvilku studovala.
A pak jsem se vydala na velkou polárkovskou dráhu. Občas vedle divadla putuji ráda i po horách, kopcích, údolích, skalních zubiskách a po všem, kde člověk zapomene úplně na vše a může se jen kochat a kochat
a kochat. Vedle prachsprostého kochání si také ráda prozpěvuji, začala jsem jako malá s mamkou na pohřbech, pak jsme se ségrou nazkoušely Mozartovo requiem, a abyste věděli – dneska už zpívám jenom pro živáčky.