Juliána Vališková

Narodila se v Jičíně – městu pohádky a pohádka je jí životní motivací a nyní v jedné takové doopravdy žije. Odjakživa chtěla umět lítat a tak se ve volném čase věší na akrobatické šály a kruhy. Když neví coby, prochází se
v Lužánkách na chůdách. Občas věnuje svůj čas „pedagogování“ nejrůznějších věkových skupin
a vysvětluje jim své nadšení pro divadlo. Nejraději ze všech má puberťáky, protože se jedním cítí být. Z určité nutnosti mluvit režíruje a po chvíli přemlouvání
a slovním hlazení ega i hraje. Na otázku, co miluje, odpovídá, že své nové potkaňáky a tatarák. Poslední dobou si ale oblíbila své miminko Rozárii a udělala by pro něj vlastně cokoli. I mu zkusila do budoucna co nejméně kecat do živata. Hrozně ráda poslouchá, ale vlastně to moc neumí. I když je její život v podstatě dokonalý, obezřetně vyhledává problémy, protože jinak by byla nuda.

“Věřila jsem ve svou imaginární kamarádku, se kterou jsme několikrát zachránily svět.
A to se opravdu stalo. Všichni jste už mohli být mrtví!”